Kapitola 2-Problémy

BOX 2: kontrolní seznam kritických problémů ve vodárenství

1. Bilance nabídky a poptávky

· jaké byly nedávné trendy v rovnováze mezi nabídkou a poptávkou po vodě? Jaké jsou pro to důkazy, např. per caput dostupnost vody a její využití, nebo čistá vodní bilance? Jaký podíl dostupných dodávek je již spáchán?

* jak předpokládané trendy v populaci, potravinové soběstačnosti a ekonomickém růstu ovlivňují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v budoucnu?

* jak vypadá zůstatek region podle regionu? Jsou některé lokality obzvláště zranitelné? Jak je možné doplnit jejich zásoby odjinud?

* jak často v minulosti došlo k absolutnímu nedostatku vody vyžadujícímu nouzová opatření, jako je příděl, omezení používání atd.?

* jaké trendy byly pozorovány v reálné ceně vody, zejména tam, kde trhy fungují, aby přidělily vzácné zásoby?

* jaká je kvalita údajů použitých při hodnocení stavu vody?

2. STANDARD služby

· jsou stávající zemědělci vážně omezeni množstvím, kvalitou nebo spolehlivostí vody?

* jaký podíl obyvatelstva není nebo jen nedostatečně zásobován bezpečnou pitnou vodou?

* jaký podíl obyvatelstva postrádá bezpečná zařízení pro sanitaci a likvidaci odpadních vod?

* jaké jsou průměrné úrovně spotřeby vody na hlavu pro různé segmenty populace? Jak se porovnávají s jinými zeměmi v podobných klimatických podmínkách a úrovních rozvoje?

* jaká je frekvence a výskyt nedostatku vody, poruch v úpravnách, pozastavení běžných služeb nebo přídělových epizod? Jsou takové důkazy systémové krize častější v některých oblastech (např. chudších čtvrtích, suchých oblastech) než v jiných? Jaký podíl studní a čerpadel je ve venkovských oblastech v provozuschopném stavu?

* jaký podíl obyvatel pravidelně získává vodu od soukromých prodejců? Existují nějaké důkazy o tom, co platí?

* je kvalita vody poskytovaná pro domácí účely přiměřená? Jaké jsou důkazy o výskytu onemocnění souvisejících s vodou? Přijímají domácnosti vlastní opatření k zajištění bezpečnosti pitné vody?

* zajišťují se zemědělci a průmyslové podniky, které dostávají veřejné dodávky, rozvojem vlastních pohotovostních nebo doplňkových zdrojů?

3. Ekonomický význam vodohospodářského sektoru

· jak důležitá jsou vodohospodářská odvětví v národním hospodářství? (Zahrnout nejen! zemědělství, těžký průmysl a zpracování, ale také vodní turistika a rekreace a odvětví citlivá na kvalitu životního prostředí.

* jaký je význam zavlažovaného zemědělství pro národní potravinovou bezpečnost, HNP a vývoz?

· jaký je čistý příspěvek uživatelů těžkých průmyslových vod a znečišťovatelů na jednotku použité vody nebo na jednotku znečištění do hospodářství (např. pomocí objektivního opatření, jako je přidaná hodnota ve světových cenách)?

* je hospodářský přínos výše uvedených odvětví významně snížen, pokud je zohledněn) nákladů na životní prostředí, které ukládají ostatním uživatelům, např. průmyslové znečištění ovlivňující rybolov, použité zavlažovací vody znečišťující řeky atd.?

* stává se nedostatek vody omezením pro expanzi všech významných odvětví?

4. Ukazatele kvality vody

* jaká je úroveň a trend v klíčových ukazatelích kvality vody na citlivých místech?

* jsou standardy znečištění vody dodržovány nebo široce ignorovány?

· jsou dostupné informace o kvalitě podzemních vod (zejména v blízkosti potenciálních znečišťujících činností, jako je intenzivní zemědělství, hospodářská zvířata, místa pro likvidaci pevného odpadu atd.).)?

* existují nějaké nepřímé podpůrné důkazy, jako je výskyt nemocí souvisejících s vodou?

* jaký podíl zavlažované půdy je ovlivněn salinizací a zamokřením? Jak to ovlivňuje výnosy?

* existují mezinárodní důsledky v kvalitě vypouštěné vody?

5. Budoucí možnosti dodávek

· jsou vodní úřady ze zákona povinny poskytovat vodu určitého standardu?

* jsou budoucí možnosti zásobování vodou výrazně obtížnější, nákladnější nebo škodlivé pro životní prostředí než nedávné a současné projekty?

* znamenají obtížná mezinárodní jednání nebo hrozí porušení mezinárodních dohod?

6. Účinnost použití

* jak efektivně je voda využívána různými odvětvími podle příslušných technických nebo mezinárodních měřítek?

* jak funguje zavlažované zemědělství při hodnocení pomocí:

* účinnost systému, např. podíl vody vstupující do systému skutečně aplikovaný na plodiny (spíše než ztracený odpařováním a únikem);

* agronomické normy, např. množství vody aplikované na hektar určité plodiny nebo produkce plodin na metr krychlový dodané vody; a

* ekonomická opatření, např. průměrné a mezní ekonomické hodnoty na jednotku (m3) použité vody.

* jaký podíl odpadních vod je čištěn a recyklován pro další použití, např., průmyslové odpadní vody, domácí odpadní vody?

* v městských systémech je jaký podíl vody vstupující do systému nezvěstný (UFW)?

* jak převládají vodní spotřebiče (např. toalety s nízkým splachováním)?

* jaký podíl spotřeby v obcích s nedostatkem vody představuje nepodstatné použití v relativně bohatých oblastech (např. mytí aut, zalévání zahrad)?

* mohla by být opatření ke zlepšení účinnosti využívání vody v různých odvětvích přijata relativně snadno a za nízké náklady-ve srovnání s vývojem nových dodávek? Jaké jsou v takovém případě překážky pro přijetí takových opatření?

7. Finanční výkonnost sektoru

* vytváří vodohospodářský sektor nebo jeho důležité části velké a rostoucí fiskální deficity?

* nedokáže odvětví nebo jeho důležité části pokrýt své opakující se náklady na provoz a údržbu?

* jaké jsou vyhlídky odvětví, které vytváří vlastní prostředky pro budoucí investice do nahrazení a rozšíření zařízení?

* jaké jsou vyhlídky vodohospodářského sektoru, který přitahuje externí koncesní fondy k financování plánovaného a požadovaného rozvoje?

8. Mezinárodní citlivost a závazky

· existuje pro některá rozhodnutí, která mají být učiněna o vodě, významný mezinárodní rozměr?

* je země smluvní stranou příslušné mezinárodní smlouvy, např., o sdílení vod společné řeky, využívání vody z přehrady, předchozí nároky na vodní útvar v případě nedostatku, Ramsarská Úmluva o mokřadech atd.? Je potřeba připravit se na budoucí smlouvy tohoto druhu?

* mohla by rozhodnutí o vodě ovlivňující jinou zemi vyvolat reakci s podstatnými diplomatickými, politickými nebo ekonomickými náklady?

* mohl by odběr nebo znečištění vody v mezinárodním vodním útvaru vystavit zemi právním žalobám od soukromých občanů nebo veřejných orgánů jinde?

* zvýší současné trendy ve využívání vody nebo budoucí rozhodnutí o vodě výrazně závislost země na jiných zemích nebo na pomoci?

9. Příznaky konfliktu

* existují důkazy o rostoucí konkurenci o vodu mezi různými regiony, odvětvími nebo využitím?

· porušují se obvyklé postoje a postupy, jako je komunální čištění zavlažovacích kanálů?

* je tato soutěž řešena relativně produktivním způsobem (např., nebo vede k soudním sporům, nezákonným jednáním, útrapám nebo občanským nepokojům?

* je přidělování vzácné vody prováděno způsobem, který chrání oprávněné zájmy chudých a potřebných, slouží veřejnému zdraví a zajišťuje jeho nejproduktivnější využití?

· zvyšuje se stres prostředí, např., vysoušení mokřadů a zvodnělých vrstev, vniknutí solného roztoku do podzemních vod, eroze delt a pobřeží odběrem vody proti proudu, ztráta divoké zvěře na vodní bázi, poškození vybavení a rekreace atd.?

10. Strukturální a institucionální změny

* je vláda zavázána k právním a institucionálním změnám ovlivňujícím vodní sektor, např. v důsledku volebních slibů, programů strukturálních úprav, decentralizace vlády nebo potřeby snížit rozpočtové schodky nebo mzdy ve veřejném sektoru?

* jaké budou důsledky pro vodu plánovaných reforem v držbě půdy, právech na vodu atd.?

* je privatizace plánována pro vodohospodářský sektor? Jakou formu bude mít?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.