význam barev v Koránu

„důležitým učením Koránu je, že Bůh se rozhodl nevytvářet lidské bytosti jako jeden národ nebo pouze s jedním náboženstvím, aby každé náboženství mohlo konkurovat ostatním, aby zjistilo, které náboženství produkuje nejvyšší procento morálních a milujících lidí (srov. 5.48).“- Rabbi Allen s. Maller

jedno světlo (pravda) je rozděleno do mnoha barev (pravda je)

slovo „barvy“ (alwan) v množném čísle se v Koránu objevuje celkem sedmkrát (16:13, 16:69, 30:22, 35:27, 35:27, 35:28, 39:21), pravděpodobně naráží na sedm (nekonečných) barev viditelného spektra.

pak se slovo „Barva“ (trávník) v jednotném čísle vyskytuje celkem dvakrát, jen v jednom verši (2:69, 2:69). Také slovo „zbarvení“ (sibghat) se objeví dvakrát v Koránu, a to jak v jednom verši (2:138, 2:138). A související slovo „barvivo“ (sibgh) se vyskytuje pouze jednou (23: 20).

je důležité poznamenat, že všechna tato čtyři slova-barvy – barva, zbarvení a barvivo – ve všech jejich dvanácti výskytech v Koránu:

vždy se vztahují k různým ovocným zahradám oživeným nebeským deštěm; a

vždy se objevují v popisu poslů.

to zjevně znamená opakující se koránské pojmy plurality a mnohostrannosti pravdy, kde poslové, tj. mudrci a vizionáři celého lidstva, odráželi v průběhu věků světlo jedné univerzální pravdy („Nebeský déšť“), které je svými specifickými časoprostory roztříštěno do širokého spektra různých barev pravdy, čímž se nekonečně rozšiřuje rozsah lidského vnímání pravdy.1

takto Je jedno světlo (pravda) rozděleno na mnoho barev(pravda).

tak slovo barvy v Koránu znamená pojmy pluralismu a multidimenzionality pravdy.

dále Upozorňujeme, že popis barev (barev, barev, barviv a barviv) se v Koránu objevuje v sedmi případech (35:19-28, 30:9-24, 16:2-69, 39:18-69, 2:22-87, 2:136-164, 23:17-32), pokaždé s důrazem na jiný aspekt popisu.

všech těchto sedm případů vždy odkazuje na vícebarevné ovocné zahrady oživené nebeským deštěm a jsou vždy spojeny s popisem poslů.

níže projdeme těchto sedm instancí:

1. instance: poslové a barvy

nejprve prozkoumejme následující pasáž a uvidíme, jak spojuje posly s „vodou z nebe“ a různými barvami:

nevidomí a vidící nejsou rovni; / ani temnoty a světlo; / ani stín a hořící teplo. …/ A jestliže vás odmítají, tak i předchůdci jejich, k nimž přišli poslové jejich s jasnými důkazy a písmem a s knihou poučnou … / nevidíš, že Bůh seslal vodu z nebe? S ním pak přinášíme produkty různých barev. A v horách jsou pruhy bílých a červených, různých barev, a intenzivní Černoši. A tak mezi lidmi, zvířaty a hospodářskými zvířaty jsou různé barvy. A tak stojí před Bohem jen ti, kdož jsou z služebníků Jeho znalí, neboť Bůh zajisté mocný jest a odpouštějící. 35:19-21, 25, 27-28

tento odkaz na božské světlo dávající zrak („vidění … světlo … osvícení … voda“; srov. 6: 103-104) jako nebeský dar „sestupující z vysokého“ („seslaná voda z nebe“) a „poddajné výrobky různých barev“ („s ním pak vynášíme výrobky různých barev“) se často opakuje v celém Koránu (35:19-28, 30:9-24, 16:2-69, 39:18-69, 2:22-87, 2:136-164, 23:17-32).

zde důležité spojení mezi světlem a barvami znamená jednotu v rozmanitosti myslí všech dob a míst.

lidské mysli – a jako jejich nejlepší zástupci, poslové, tj. mudrci, rišiové a vizionáři („přišli jejich poslové“) – tak projevují toto nebeské světlo jako duhu extrémně rozmanitých barev, např. písma („písma a poučná kniha“) jako Védy, Upanišady, Bhagabadgita, I Ching, Taotejing, Zhuangzi, Analects, Tripitaka, Zend-Avesta, Tóra, evangelium, Korán, Granth Sahib, a tak dále.

2. instance: Poslové a barvy

prosím znovu pozorujte stejné spojení mezi posly, „vodou z nebe“ a různými barvami:

posílá síly s touto božskou inspirací, svým rozkazem na kohokoli (posly) chce ze svých služebníků … / a na Boha je směr cesty. Ale existují způsoby, které se odchylují. A kdyby si přál, mohl vás všechny vést. On je ten, jenž sesílá s nebe vodu, z níž pijete a z níž jsou rostliny, na nichž se pasete; … A vše, co rozmnožil pro vás na Zemi různých barev: zajisté v tom jest poselství pro lid přemýšlivý. … / Ke každému národu jsme vyslali posla: „uctívejte Boha a vyhýbejte se bohům falešným.“…/Neposlali jsme před vámi žádné, kromě prostých lidí, které jsme inspirovali … / s důkazy a písmem. … / A váš živitel vnukl včelám: „dělejte úly na horách a na stromech a v tom, co staví; / pak Jezte ze všech plodů a následujte cesty svého živitele, hladké.“ Z břicha jejich vychází nápoj; různorodé jsou barvy jeho; v něm jest uzdravení pro lidstvo: zajisté v tomto jest poselství pro lid přemýšlivý. 16:2, 9-10, 13, 36, 43, 44, 68-69

ve výše uvedeném popisu lze cítit analogii mezi „inspirovanými včelami“ a „inspirovanými posly“ („koho jsme inspirovali“; srov. „awha“ / „wahi“, použitý pro zemi v 99: 5), při hledání určité paralely mezi „medem s různými barvami“ a „různými písmy“, které obsahují duchovní “ uzdravení pro lidstvo „(srov. 10:57, 17:82, 41:44).

je zřejmé, že „různorodé jsou jeho barvy“ zde-stejně jako všechny případy, kdy se v Koránu objevuje slovo „Barva“ – zmiňuje často opakovaný Koránský koncept o pluralismu a multidimenzionalitě pravdy.

3. instance: poslové a barvy

níže si prosím ještě jednou všimněte stejné duchovní konotace „barvy“ v podobném popisu poslů spolu s „vodou z nebe“ a různými barvami:

a jejich poslové k nim přišli s důkazem. … / A mezi jeho zázraky je stvoření nebes a země a rozmanitost vašich jazyků a barev … / a mezi jeho znameními vám ukazuje blesk jako strach a naději a sesílá vodu z nebe a tím oživuje zemi poté, co je bez života. 30:9, 22, 24

tento Koránský koncept o multidimenzionalitě pravdy-kde „poslové“ projevují „jedno nebeské světlo „jako“ rozmanité barvy „(srov. 2:136-139, 30:9-24, 35:19-28, 39:18-22) pro konkrétní časy a místa – připomíná nám to velké zjevení z Rig Vedy, nejstaršího známého náboženského písma na světě- “ pravda je jedna, ale moudří lidé ji popisují mnoha způsoby („Ekam Sat, Vipraha Bahudha Vadanti“).“

4. instance: poslové a barvy

s časem slábnou čerstvé účinky vizí a myšlenek různých časů a míst, tj. pozemské produkuje toto nebeské světlo (déšť), odrážející se prostřednictvím poslů v různých barvách:

ti, kteří poslouchají všechna prohlášení (srov. Což nestudují všecky výroky, aneb cožpak k nim přišlo, nepřišlo k otcům jejich dávným? Což nepoznají posla Svého? 23:68-69), a pak následovat to nejlepší z toho./ … Nevidíš, že Bůh sesílá vodu z nebe a vede ji prameny v zemi? A dává z nich vzrůst rostlinám rozličných barev: pak uschne a vidíš, že zžloutne, a v tom věru je připomenutí pro ty, kdož jsou rozumní./ Pokud Bůh otevírá srdce člověka k podrobení, pak je osvětlen světlem proudícím z jeho udržovatele. … / V den zmrtvýchvstání uvidíš ty, kteří lhali o Bohu, jejich tváře zčernalé. … / A země bude zářit světlem svého udržovatele, a záznam bude umístěn, a proroci a svědci budou vyvedeni; 39:18, 21-22, 60, 69

zatímco slovo „poslové“ je tiše přítomno výše ve frázi „poslouchejte všechna prohlášení“, kontext 39: 27-32 zmiňuje „proroka“ a 39: 69 zmiňuje proroky a svědky (tj. modlářští poslové; srov. 2:166, 10:28-29, 16:89, 19:81-82, 25:30-31, 28:74-75, 35:13-14, 41:47-48).

zde přeloženo jako „všechna prohlášení“, termín „al-qawl „znamená “ slovo“, „Všechna slova“ (21:4), „všechny názory“ (51:7-8), „písmo“, „všechna písma“ (23:68) atd. Ačkoli termín obecně znamená „všechny myšlenky a myšlenky všech lidských myslí všech dob a míst“ (21:4), konkrétně se odkazuje na koncepty a vize všech poslů (23:68), kteří odrážejí světlo jedné univerzální pravdy jako různé barvy. To je vysvětleno v následujících verších, které zobrazují, jak různé barvy vznikají a klesají v tomto univerzálním toku života (39:21), zatímco podřízení se Bohu stále osvětluje lidskou mysl božským světlem (39: 22).

Vezměte prosím na vědomí, že stejné vykreslení „podání“ jako „světlo“ se opakuje v podobných popisech „poslů“ a „barev“ ve všech souvisejících pasážích (35:19-21, 25, 27-28; 30:9, 22; 2:136, 138-139).

5. instance: posel a barva (jeden posel a jedna barva)

zajímavé je, že 2: 69 je jediný verš v Koránu, kde se slovo „Barva“ (trávník) objevuje v singulární podobě. Je to pravděpodobně proto, že verš odkazuje na jednoho konkrétního posla (Mojžíše) vztahujícího se k jedné konkrétní barvě (Judaismus, zde symbolizovaný „jasně žlutou nebo zlatou barvou“).

níže si přečteme verš v jeho kontextu a uvidíme, jak se stejný duchovní důsledek „barvy“ znovu objevuje ve stejném prostředí, kde je barva spojena s „vodou z nebe“ a poslem (Mojžíšem):

ten, kdo pro vás udělal zemi gauč a nebe baldachýn a seslal vodu z nebe, čímž přinesl ovoce pro vaši výživu … / a řekli jsme: Adame! Přebývejte vy a manželka vaše v zahradě této a jezte z ní volně, co chcete, ale nepřibližujte se k tomuto stromu, abyste se nestali nespravedlivými. věru ti, kdož uznávají, a ti, kdož jsou Židé a křesťané a kteří pocházejí z jiných náboženství. ti, kdož uznávají Boha a den soudný a konají dobré skutky, odměnou jejich bude ochránce jejich a nebudou se bát a nebudou zarmouceni. … / A Mojžíš řekl lidu svému: „Bůh vám přikazuje obětovat jalovici.“…/Řekli: vyzývejte svého podporovatele, abychom nám objasnili, jakou barvu to je. Řekl: Říká, že je to žlutá jalovice s jasnou barvou, příjemná pro hluboké pozorovatele. A dali jsme Mojžíšovi Písmo a následovali jsme ho s posly. 2:22, 35, 62, 67, 69, 87

pasáž, která vypráví Židovský příběh, varuje před hledáním zbytečných detailů v božských pokynech. Odkazem na „hluboké pozorovatele“ – nikoli “ obecné diváky – – označuje alegorickou povahu popisu (srov. 7: 108; jalovice je obraz pro uctívání uvnitř mysli, 2: 93).

6. instance: Posel a zbarvení

nyní se podívejme, jak se slovo „zbarvení“ (sibghat) – které se vyskytuje dvakrát v Koránu (oba v jednom verši, 2:138) – objevuje v kontextu, který následuje odkaz na „barvu“ v 2:69 (vztahující se k Mojžíšovi) a je pak spojen s poslem (Mohamed při této příležitosti):

řekli: zavolejte svého Sustainera, abychom nám objasnili, jaká je barva. Řekl: říká, že je to žlutá jalovice s jasnou barvou, příjemná pro hluboké pozorovatele. A kdykoliv k nim přišel posel od Boha, nebo chcete od posla Svého požadovat to, co bylo od Mojžíše žádáno v minulosti? … / RCI: uznáváme Boha a to, co je nám zjeveno, a … všem ostatním prorokům od jejich podporovatele. A nerozlišujeme mezi nimi: a jemu samotnému odevzdáváme se do vůle jeho. … / Takové je Boží zbarvení. A kdo je lepší než Bůh v barvení? A jemu samotnému sloužíme. RCI: diskutujete s námi o Bohu? On je náš udržovatel a váš udržovatel a my máme svou práci a vy máte svou práci a jemu jsme oddáni. A takto jsme vás učinili národem vyrovnaným, abyste byli svědky nad lidem a aby posel byl svědkem nad vámi. A učinili jsme ohnisko, k němuž jste přišli, pouze proto, abyste rozlišili, kdo následuje posla, od těch, kteří se obrátí na paty své. … / Hle! Ve stvoření nebes a země … a ve vodě, kterou Bůh seslal z nebe, čímž dal zemi život poté, co byla bez života … jsou zprávy pro uvažování lidí. 2:69, 101, 108, 136, 138-139, 143, 164

zde fráze „všichni ostatní proroci“ jasně označuje všechny proroky lidstva, tj. proroky ze všech národů (2:136, 2:285, 3:84, 4:152, 4:164, 13:7, 13:38, 40:78, 19:58, 35:24). Seznam může potenciálně zahrnovat – kromě semitských proroků-oslavované postavy jako Krišna, Veda Vyasa, Buddha, Mahavira, Achnaton, Fu Hsi, Konfucius, Lao-Tzu, Zoroaster, Mani, Quetzalcoatl, Aesop, Pythagoras, Sokrates a tak dále 55 (srov. proroci … z potomků Adama 19,58).

pak termín „Boží zbarvení“, tj. zbarvení Bohem znamená, že ze světla-jako plné barvy nebo bílé, což je vědomí Boží jednoty (tawheed) – pramení všechny ostatní barvy, které jsou odrazem božských atributů („Asma-ul- „Husnaa‘, 7:180, 17:110, 20:8, 59:24) v lidské funkci – jako je laskavost, láska, péče, tvořivost, moudrost, tolerance, spravedlnost atd. – které odpovídají morálním povinnostem („máme svou práci a vy máte svou práci“) nezbytným pro růst já (tazkiah; 91: 9) a které mnoho poslů vysvětluje mnoha způsoby.

7. instance: Messenger a barvivo

slovo „barvivo“ (sibgh) se v Koránu objevuje pouze jednou (23:20) a sdílí stejný kořen s „barvením“ (sibghat; 2: 138, 2: 138; který se vyskytuje v popisu o Mohamedovi a následuje odkaz na „barvu“ v 2: 69 vztahující se k Mojžíšovi). Pozorujte, prosím, jak je „barvivo“ zajímavě spojeno s odkazem na „vodu z nebe“, zahradu a „posla“, a zejména na Mojžíše:

a vytvořili jsme nad vámi sedm cest a nikdy nejsme lhostejní ke stvoření. A seslali jsme s nebe vodu podle míry a dali jsme jí příbytek na Zemi a věru jsme schopni ji odnést. A takto pěstujeme pro vás zahrady palmy a vinné révy: máte v nich mnoho plodů a z nich jíte: a to včetně stromu vycházejícího z hory Sinaj, který dává olej a barvivo pro jedlíky. … / I vyslali jsme k nim posla z jejich středu: „uctívejte Boha, nemáte kromě Něho jiného boha.“23:17-20, 32

nahoře-v této alegorii sadů rostoucích různorodé ovoce (srov. 13:4) – světlo-dávat olivu „z hory Sinaj“, projevující se jako Judaismus, je popisován jako místní produkt této „olivy univerzálního původu“ zmíněné ve slavném světelném verši (24: 35).

zde znovu čteme Korán důraz na pluralitu a multidimenzionalitu pravdy (poznámka: a vytvořili jsme nad vámi sedm cest…; srov. Při nebi plést s cestami a vlnami,/ jistě jste různých názorů. 51:7-8).

připomínají nám tyto „sedm (nekonečných) nebeských cest „“sedm (nekonečných) barev“ duchovní duhy lidstva?

závěrečné myšlenky

je důležité pochopit, že slova barvy (16:13, 16:69, 30:22, 35:27, 35:27, 35:28, 39:21), barva (2:69, 2:69), zbarvení (2: 138, 2:138) a barviva (23: 20), ve všech jejich dvanácti výskytů v Koránu:

vždy se vztahují k různým ovocných zahrad oživených nebeským deštěm; a

vždy se objeví v popisu poslů.

to samozřejmě znamená opakující se koránské pojmy plurality a mnohostrannosti pravdy, kde poslové, tj. mudrci a vizionáři všech dob a míst, odráželi v průběhu věků světlo jedné univerzální pravdy, která je roztříštěna jejich specifickými časoprostory do širokého spektra různých barev pravdy, čímž se nekonečně rozšiřuje rozsah lidského vnímání pravdy.

takto Je jedno světlo (pravda) rozděleno na mnoho barev(pravda).2

tato nekonečná rozmanitost barev této zahrady lidských myslí nebo Adamovy zahrady, která je vyjádřena v průběhu času a míst jako různá náboženství, kultury, koncepty, názory a vize-je podle Koránu nejen něčím přirozeným, jak bylo božsky zamýšleno3, ale také hluboce krásným.4

tak slovo barvy v Koránu znamená pojmy pluralismu a multidimenzionality pravdy.

***********************************

1 Různé barvy se odrážely skrze posly, tj. mudrci a vizionáři celého lidstva (2:136, 2:285, 4:152, 4:164, 40:78, 19:58, 35:24), prezentováno jako rozmanité sociálně-kulturně-filozofické koncepty a duchovní zkušenosti (2:136-139, 30:9-24, 35:19-28, 39:18-22). Některé z jejich konceptů a zkušeností se postupně vyvíjely s časem, například, do různých projevů, jako je Hind, Panteista, Židovský, Zoroastrian, Konfucián, taoista, šintoismus, Jain, buddhista, křesťan, Muhammadan, Sufi, Sikh, Bahai, Mormon, agnostik, a tak dále.

2 Vezměte různé komentáře Koránu jako příklad toho, jak je jedno světlo rozděleno do mnoha barev. Ačkoli Korán je božský, naše interpretace jsou lidské. Když se tedy snažíme zprostředkovat nebeské poselství Koránu (světlo) ostatním-když jednáme jako poslové – naše omezené, Subjektivní mysli převádějí světlo (úplnou pravdu) do barev (částečné pravdy). To vysvětluje, proč má jedna zpráva někdy tolik různých interpretací.