význam slova „hebrejština“ a překročení

odhadovaná doba čtení-10 až 20 minut

Boží vyvolení lidé se identifikovali jako Židé jak ve Starém zákoně (Jon 1: 9), tak v novém (Filip 3: 5). Abram byl prvním člověkem, který byl nazýván hebrejcem, i když pocházel z Ur z Chaldaeans (Gen 11: 31). Co vlastně znamená „hebrejština“?

slovo hebrejština ve svém nejjednodušším smyslu znamená „jeden ze záhrobí“.

H5680-מרי – ‚ibrıy – Hebrew
brown-Driver-Briggs Dictionary Definition:
Hebrew = „one from beyond“

Abrahamova cesta z Ur do Kanaánu

to dává smysl, protože poprvé vidíme použité slovo „hebrejština“, když se Abram nazývá „Abram hebrejský“. To mohlo odkazovat na skutečnost, že Abram přišel z druhé strany řeky Eufrat a usadil se v pláních Mamre. Úzce souvisí slovo „Ivri“ / „hebrejština“ v hebrejském jazyce je „Eber“, což znamená mimo / napříč. Takže ten, kdo narazí nebo přichází zezadu, je hebrejec.

H5676-מר – ‚êber – Eber
definice slovníku Brown-Driver-Briggs:
oblast za nebo napříč, strana, protilehlá strana

další slovo spojené s „Ivri“ (hebrejsky) je „Avar“, což znamená „přejít“. Všechna tato slova jsou spojena tak, že kořen (Ayin-Bet-Reš עבר) v hebrejštině zůstává stejný.

H5674-מר – ‚âbar
definice slovníku brown-Driver-Briggs:
přejít přes nebo kolem nebo skrz, odcizit, přinést, nést, odnést, vzít, odnést, přestupek
přejít, přejít, přejít, projít, pochod, přetečení, přejít, projít, projít, projít, projít, projít, projít, projít, předjet, předjet a projít, zametat, kolemjdoucí, být kolem, být u konce, předat dál, jít dál, předat před, jít dopředu, projít, cestovat, postupovat, projít pryč, emigrovat, odejít (něčí území), zmizet, zahynout, přestat existovat, stát se neplatným, zastarávat (zákona, vyhlášky), odcizit se, přejít na jiné ruce, které mají být zkříženy, impregnovány, způsobují kříž, způsobují přechod, způsobují, způsobují přechod, dělají, věnují, věnují, způsobují průchod, způsobují, že projdou, způsobují, že projdou, nebo za nimi nebo pod nimi, nechávají projít, způsobují, že pominou, způsobují odnést, přecházejí

je třeba poznamenat, že příběh Abrahama je spojen se slovem „Abar“, jak vidíme, je to jedna z prvních věcí, které se o něm zmiňují.

Gen 12: 4-6 tak Abram odešel, jak mluvil k němu Hospodin; a Lot šel s ním: a Abram byl sedmdesát pět let, když odešel z Cháranu. A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lot syna bratra svého, a všelikou látku jejich, kterouž shromáždili, a duše, kteréž dostali v Cháranu, a vyšli, aby šli do země kananejské, a do země Kananejské přišli. A Abram prošel (H5674 – מר – ‚âbar) země až k místu Sichem, k rovině Moreh. A Kananejský byl pak v zemi.

Izrael překračuje Jordán na souši

takže je nyní zcela jasné, proč byl Abram nazýván hebrejským. Tato charakteristika „přechodu“ se stává součástí Hebrejské zkušenosti a je považována za nedílnou součást cesty Božího lidu, jak je vidět níže.

Jos 24:2,3 I řekl Jozue všemu lidu: Takto praví Panovník Bůh Izraelský: přebývali otcové vaši na druhé straně potopy za starých časů, i Terah, otec Abrahamův a otec Nachor, a sloužili bohům jiným. A vzal jsem otce tvého Abrahama z druhé strany potopy, a vedl jsem ho po celé zemi Kananejské, a rozmnožil jsem símě jeho, a dal jsem mu Izáka.
Jos 24,6 a vyvedl jsem otce vaše z Egypta; a přišli jste k moři; a Egypťané pronásledovali otce vaše s vozy a jezdci k Rudému moři.
Jos 24: 8 a přivedl jsem vás do země Amorejské, která bydlela na druhé straně Jordánu; a bojovali s vámi; a dal jsem je do ruky vaší, abyste mohli vlastnit zemi jejich; a zahladil jsem je před vámi.
Jos 24:14,15 Nyní tedy bojte se Hospodina, a uctívejte Jej v upřímnosti a v pravdě, a odložte bohy, kteříž sloužili otcové vaši na druhé straně potopy, a v Egyptě, a sloužte Hospodinu. A zdali se vám zdá zlé, abyste sloužili Hospodinu, vyber si dnes toho, komu budete sloužit; ať bohové, kteříž sloužili otcové vaši, kteříž byli na druhé straně potopy, nebo bohové Amorejští, v jejichž zemi bydlíte; ale pokud jde o mne a dům můj, budeme sloužit Hospodinu.

Izrael překračuje Rudé moře

ve výše uvedené pasáži Joshua rozlišuje mezi Abramem, než přejde, k životu, který je povolán žít poté, co přešel. Abram sloužil jiným bohům za řekou, ale když přešel, byl oddán Bohu. To se opakuje znovu s Izraelem, když překračují Rudé moře ke svobodě a Izraelem, když překračují Jordán směrem k zaslíbené zemi. Předávání bylo zřetelným rysem Božího lidu. Procházení vodami, stejně jako je to fyzický akt, znamená to také symbolický akt zanechání minulosti za sebou a zahájení znovu. To je uzákoněno v křtu / mikve, kterým každý z nás prochází stejně jako mladí věřící.

když Bůh mluví s Mojžíšem o oběti Pesach, on sám říká, že projde zemí pomocí stejného slova (H5674-מר – ‚âbar), které je spojeno s hebrejštinou „Ivri“, jak je vidět níže.

Exo 12:12 nebo projdu zemí egyptskou dnes v noci, a zbiju všecky prvorozené v zemi Egyptské, člověka i zvíře; a proti všem bohům egyptským vykonám soud: já jsem Hospodin.
Exo 12: 23 nebo Pán projde, aby porazil Egypťany; a když uvidí krev na překladu a na dvou bočních sloupcích, Pán projde dveřmi a nebude trpět ničitelem, aby přišel do vašich domů, aby vás udeřil.

vidíme stejné slovo (H5674-מר – ‚âbar), které je spojeno s hebrejštinou „Ivri“, znovu použitou v Mojžíšově písni, poté, co Židé překročili Rudé moře.

Exo 15:16 strach a hrůza padnou na ně; při velikosti tvé paže budou jako kámen; dokud tvůj lid nepřechází, Ó Pane, dokud lidé nepřecházejí, které jsi koupil.

hebrejština je v podstatě osoba, která prošla od smrti k životu; od života hříchu k životu spravedlnosti skrze Boží příkazy; od poslušnosti falešných bohů až po poslušnost jediného pravého Stvořitele vesmíru.

Ješua o této skutečnosti hovoří a říká, že ten, kdo ho slyší a důvěřuje JHVH, přejde od smrti k životu:

Joh 5: 24 Amen, amen, pravím vám: ten, kdo slyší mé slovo, a věří v toho, který mě poslal, má věčný život, a nepřijde do odsouzení; ale je předán od smrti k životu.

jaký je důkaz, že člověk prošel od smrti k životu a stal se pravým hebrejcem? John to vysvětluje následujícím způsobem.

1Jn 3:14-24 víme, že jsme přešli od smrti k životu, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje bratra svého, zůstává ve smrti. Ten, kdo nenávidí bratra svého, je vrahem a vy víte, že žádný Vrah nemá v něm život věčný. Tímto vnímáme lásku Boží, nebo položil život svůj za nás, a měli bychom položit životy své za bratry. Ale kdo má dobrý svět tento, a vidí bratra svého, má potřebu, a zavírá vnitřnosti svého soucitu od něj, jak přebývá Láska Boží v něm? Mé malé děti, nemilujme slovem ani jazykem; ale skutkem a pravdou. A tímto víme, že jsme z pravdy, a ujišťujeme naše srdce před ním. Nebo jestliže nás naše srdce odsoudí, Bůh je větší než naše srdce, a zná všechny věci. Milovaný, pokud nás naše srdce neodsuzuje, pak máme důvěru k Bohu. A co žádáme, přijímáme od něj, protože zachováváme jeho přikázání, a dělat ty věci, které jsou příjemné v jeho očích. A toto je jeho přikázání, abychom věřili ve jméno Jeho Syna Ježíše Krista a milovali se navzájem, jak nám dal přikázání. A ten, kdo ostříhá přikázání jeho, přebývá v něm, a on v něm. A tímto víme, že on zůstává v nás, duchem, který nám dal.

John vysvětluje, že důkaz, že jsme se přestěhovali ze smrti do života, svítí skrze lásku Boží, která je v našich životech. Láska, která je připravena dát i náš vlastní život ostatním. Láska, která není slovem, ale skutkem, ale podle přikázání, které Ješua povýšil na další úroveň- „Milujte se navzájem (Lev 19,18), jako jsem vás miloval“(Jan 15,12). Skrze Boží lásku ukazujeme, zda jsme skutečně Hebrejci nebo ne. Zda jsme skutečně přešli od smrti k životu. Snažme se být jako velcí Židé starých, jako je Abraham, Izák, Jákob, Mojžíš, Jozue a mnoho dalších; nezapomínejme na Ješuu-hebrejského Hebrejce, který dal svůj život, abychom mohli přejít. Stejně jako patriarchové, i my všichni můžeme mít své nedostatky. Nikdy bychom však neměli zapomenout na nejdůležitější vlastnost hebrejštiny-ochotu přejít z našich životů v otroctví a smrti do života ve smlouvě a milovat poslušnost Bohu a lásku ke každému, kdo přešel a je v procesu přechodu do Božího tábora.