viktoriánská literatura odkazovala na literaturu napsanou za vlády královny Viktorie Anglie (Baugh 1967). To bylo v letech 1837-1901. Tento typ literatury se zaměřil především na přísný sociální, politický, a sexuální konzervatismus té doby. Během tohoto období, Anglie zažila řadu změn a otřesů neviditelných dříve v dřívějších dobách. Každá instituce prošla nepředvídatelnou změnou, která se přehnala po celé Anglii. Došlo ke zlepšení technologie parních strojů, což mělo za následek větší tovární výrobu (Fletcher, 1987). Evropské ekonomiky rostly zrychleným tempem a v důsledku toho došlo k vytvoření velkého množství bohatství (Fletcher, 1987).
toto nově vytvořené bohatství však mohlo prospět pouze “ střední třídě.“Posvátná a nesporná pravda propagovaná církví byla vědeckým pokrokem vážně zpochybněna. Právě v tomto období přišel Charles Darwin se svou teorií přirozeného výběru, kde se život zredukoval na krvavý boj o přežití. Nové tržní hospodářství, které upřednostňovalo průmyslový rozvoj, navíc odrazovalo zemědělství a v důsledku toho velké množství zemědělců a rolníků ztratilo živobytí a muselo se přestěhovat do měst za účelem hledání zaměstnání. To mělo za následek přetížení ve městech a viděl je přichází slumů a chudinských čtvrtí, kde většina dělnické třídy žil (Maidment 1987). Tyto rychlé změny se objevily jako zdroj naděje a optimismu jiných spisovatelů, ale mnoho literárních spisovatelů té doby bylo proti tomu a hovořilo proti nespravedlivému zacházení s masami.
jedním z nejvýznamnějších rysů viktoriánské poezie bylo to, že většina básní zobrazovala témata izolace, odcizení a rozdílu mezi láskou a životem. Báseň „Ulysses“ od Tennysona je monolog, který odráží jeho izolaci a hlad, aby prozkoumal svět. Jeho báseň hovoří o řadě otázek od politických po historické a dokonce i vědecké záležitosti.
Dalším rysem viktoriánské poezie bylo, že většina literárních spisů měla morální účel. Básně měly za cíl oponovat a mluvit proti nespravedlivým sociálním a politickým systémům v Anglii během Viktoriánské éry. Prostřednictvím svých básní se Tennyson zabýval otázkami, které byly pro viktoriánskou společnost sociální a politické. Dal hlas chudým a reformoval společnost, ve které žil. Jeho univerzitní život ho vystavil politikám, kterým čelí masy, a stal se součástí nejdůležitější otázky viktoriánské společnosti v té době, jmenovitě přijetí parlamentní reformy.
další důležitou charakteristikou viktoriánské poezie bylo to, že byla vysoce idealistická a řešila otázky pravdy, lásky a spravedlnosti. Mnoho básní této éry se zabývalo problémy, jako jsou represe žen ve společnosti a korupce autorit. Báseň „Goblin Market“ od Christiny Rosetty odráží roli žen ve společnosti a zejména jejich roli při budování ekonomiky. V básni „umělecké Studio“ autorka hovoří o tendenci viktoriánských básníků objektivizovat ženy a experimentovat s nimi, protože pokud by v básni byly předměty krásy, umělci vnímají svůj ženský předmět jako objekt bez emocí, které sotva zvládne a které neví, co s nimi dělat, aby odpovídaly jeho plánům a myšlenkám, pokud jde o záležitost.
báseň „Goblin Market“ od Christiny Rossetti je báseň, která hovoří o feministické oslavě „sesterství“. V básni je mnoho termínů, které fungují jako rysy zobrazování Viktoriánské éry, jako je obchod, obchod a výměna (Dolin 1999). Zmiňují se o viktoriánské ekonomice a kapitalismu spolu s rolí žen ve společnosti.
v literatuře se modernistické období odkazovalo na období krátce po začátku 20.století. Většina spisovatelů se inspirovala hrůzami a zvěrstvy první světové války. Literatura této éry se více zaměřila na moderní západní myšlenky, náboženství, společenské konvence a morálku. V tomto období experimentování a individualismus uvedly modernismus do pohybu (Dolin 1999). Rozdíl mezi modernistickou literaturou a viktoriánskou literaturou spočíval v tom, že v modernismu byl důraz kladen na západní myšlenky a budoucnost, zatímco viktoriánská literatura se zaměřila na kulturu, která v té době existovala v Anglii.
dvě světové války uvedly svět a zejména Evropu do stavu kulturního šoku. V modernismu existoval silný pocit podobnosti ve všech žánrech. Modernistická kultura byla reakcí na viktoriánský způsob života, který dominoval nejvíce v 19. století.
modernistická literatura byla velmi stimulována novým radikálním vývojem a novým způsobem pohledu na život. Jedním z nejvýraznějších rysů modernismu bylo to, že měl silný a úmyslný rozchod s tradicí. Tam byla silná reakce proti zavedeným normám ve společnosti, které byly náboženské, politické a sociální názory. Modernistická literatura se zcela odklonila od konvencí 19. století a experimentovala způsobem, který nikdy předtím neviděl. To zahrnovalo literární díla jako T. S Eliot ‚s The Waste Land a Joyce‘ s Ulysses. Tento druh literatury se vymanil z literární tradice, kterou zdědili a přišli s úplně jinou formou než viktoriánská literatura
v modernismu, existovalo také přesvědčení,že svět je tím, čím ho lidé vnímali. Dalším rysem modernismu bylo přesvědčení, že neexistuje nic jako absolutní pravda, protože všechny věci jsou relativní. V modernismu také neexistuje žádné spojení s historií nebo institucemi, místo toho většina jejich zkušeností vykazuje odcizení, ztrátu a zoufalství. V James Joyce „The Dead“ jsou ústředními tématy smrtelnost a izolace. Příběh má směs štěstí se smutkem. Autor se připojuje k tématům smrtelnosti a samoty a oddělení způsobené mrtvými znamená izolaci, které čelí ti, kteří stále žijí (McCordick, 1996).
v modernismu je život dezorganizací a nepořádkem a mistrovstvím osobní a oslavy vnitřní síly. Jeho zájem je spíše o sub-vědomé části mysli. V básni struků, “ Lake Isle of Innisfree.“, „poslední řádek vyjadřuje potřebu, aby osoba zůstala pravdivá a následovala touhy jeho „hlubokého srdce“.“
báseň „lake isle of innisfree“ od Yeatse odráží frustrace způsobené průmyslovou revolucí. Touží se odtrhnout od hlučného městského života a jde na místo, kde zažije mír. Většina modernistické literatury se zabývala tématy úmrtnosti, izolace a stáří.
Citovaná Díla
Baugh, Albert Croll. Literární historie Anglie. 2.vydání. New York: Appleton-Century-Crofts, 1967.Tisk
Dolin, Kieran. Beletrie a zákon: právní diskurz ve viktoriánské a modernistické literatuře. Cambridge. UK: Cambridge University Press, 1999. Tisk
Fletcher, Ian. Britská poezie a próza, 1870-1905. New York: Oxford University Press, 1987. Print
Maidment, Brian. Chudobinci Uprchlíci: Samouk básníků a poezie ve viktoriánské Británii. New York: Carconet, 1987. Tisk
McCordick, David. Skotská Literatura: Antologie, 2. NY: Lang, 1996. Tisk